Zkušenosti z pilotní fáze projektu v ČR

V dubnu 2009 k nám zavítal autor metody Dr. Ranko Rajević a zástupcům prvních školek z řad zájemců o vyzkoušení projektu představil základní pilíře metody. Ověřovací fáze proběhla v závěru školního roku a zahrnovala téměř tříměsíční testovací období (duben - červen 2009). Do projektu se zapojilo několik předškolních institucí:

• MŠ Křídlovická, Brno
• MŠ Květná, Prostějov
• MŠ A. Krále, Prostějov
• MŠ J. Železného, Prostějov 
• MŠ Partyzánská, Prostějov
• Speciální MŠ Mozartova, Prostějov
• Klub Malý šikula Centra nadání, Praha

Cílem zapojení zainteresovaných školek bylo:

1. vyzkoušet základní využití první fáze projektu v běžných školkových aktivitách s dětmi

2. na základě vstupního a výstupního dotazníku vyhodnotit využitelnost aktivit při každodenní vzdělávací práci v MŠ

3. zapojit rodiče dětí do projektu, zjistit jejich míru angažovanosti v aktivitách

Co jsme zjistili v pilotní fázi projektu?

V naprosté většině zapojených školek byl kladně hodnocen přínos využití metody s dětmi. Spolupracující učitelky jednomyslně konstatovaly, že aktivity projektu obohacují vzdělávací práci s dětmi, většina aktivity byla nenáročná na zapojení v běžných činnostech. Několik učitelek dokonce vyzkoušelo i aktivity II. fáze projektu, které jim byly na vstupním školení představeny jen okrajově (viz následující graf).

Dále nás zajímalo, jak se do projektu podařilo vtahnout rodiče. Součástí metody je totiž nejen aktivní obeznámení rodičů o využívání metody Mensa NTC Learning (samozřejmostí je jejich souhlas s aplikací s jejich dětmi), ale také průběžný trénink s dětmi mimo čas strávený ve školce. Většina učitelek nám sdělila, že v první fázi rodiče ochotně souhlasili a začali některé prvky z metody trénovat s dětmi i doma. Následující graf popisuje výstup po tříměsíčním testování metody.

Jak ukazuje následující graf, většina učitelek konstatovala, že se vždy ze skupiny třídy zapojených dětí zapojili někteří aktivnější rodiče, jiní spíše pasivně přihlíželi a více se nezajímaly. 8% učitelek konstatovalo, že byl patrný postupně zvyšující se nezájem rodičů s postupujícím průběhem práce s metodou. Na začátku byl zájem veliký, postupem času klesal. Pro nás je toto jednoznačný signál stejně jako musíme metodicky pracovat s učiteli a průběžně je vést k využívání metody v co nejširším měřítku, stejně musíme utužovat zájem rodičů, aby byli průběžně informováni, povzbuzováni k práci s dětmi metodou doma, na cestě do a ze školky, při nákupech, společných výletech apod.

V neposlední řadě nás také zajímalo, zda může metoda pomoci učitelkám odhalit nadané děti v předškolním věku. Samozřejmě jsme si při kladení této otázky spolu s dotazovanými učitelkami byli vědomi faktu, že se bavíme o tříměsíčním období, které je velmi krátké na přesnější predikce nadání. Na druhé straně jsme ale mohli využít faktu, že jsme zapojili školky na sklonku školního roku, kdy už mají učitelky min. téměř roční pedagogickou zkušenost s dětmi účastnými v projektu a jejich pozorování může mít větší validitu. Nepřekvapilo nás tedy proto, že 59% učitelek konstatovalo, že metoda pozitivně pomáhá v odhalování dětí šikovných či nadaných. Většinou dodávaly, že bystré děti aktivity projektu primárně velmi baví, jejich zájem o výukové situace stoupá.

Měli bychom se na tomto místě také zmínit o nepříznivých výstupech. Učitelky nám v rámci celkové evaluace v dotaznících také dobře poukázaly na mírné nedostatky zapojení do projektu, které jsou pro nás odrazovým můstkem pro další zlepšování. Některé ze zmiňovaých oblastí nám byly dopředu zřejmé. Např. fakt, že jsme dali málo instrukcí k metodickému zapojení aktivit do výuky. Tuto záležitost bychom však rádi vylepšovali ve druhé fázi projektu a rádi bychom se také lépe připravili na spolupráci s rodiči, kterým nestačí pro kontinuální spolupráci jen vstupní zaučení do používání aktivit s dětmi. I oni potřebují podpůrné vedení a sem-tam nějakou zajímavou akci, kde by mohli načerpat nové nápady. O čtyřech nejpalčivějších oblastech zapojení do projektu svědčí následující grafické znázornění.

Toto je jen několik dílčích výstupů z pilotní fáze projektu Mensa NTC Learning. Závěrem je třeba konstatovat, že do pilotní etapy se zapojilo více než 200 dětí, 7 předškolních institucí, 12 učitelek mateřských škol a předškolních center. Všichni aktéři vzali spolupráci na novém projektu velmi vážně, aktivně přistoupili k řešení úkolů a nenechali se odradit nedostatkem počátečního metodologického vedení. Děkujeme jim tímto za spolupráci v pilotní fázi a věříme, že s nabídkou aktivit dalšího vzdělávání a podpůrných metodických materiálů pomůžeme lépe metodu implementovat v těchto školkách a doufáme, že společnými silami budeme rozšiřovat metodu Mensa NTC Learning do ostatních státních i soukromých předškolních zařízení. V průběhu září jedeme do Srbska prezentovat výstupy z projektu v ČR a věříme, že se vrátíme nabití novými informacemi pro spolupracující pedagogy. O výstupech vás budeme průběžně informovat.

Za tým Mensa NTC Jitka Fořtíková a Petra Vaňková.